KAŠPAR Z HOR

Kašpara z hor můžeme číst jako napínavý příběh do kterého autor vložil velmi mnoho, do značné míry je to i autorův notes nabitý velkými i zcela nepatrnými zkušenostmi a setkáními. Možná že knihu nám nejlépe přiblíží Pourratova zmínka o tom, že dobrou polovici románu napsal usazen ve staré kárce na přítelově zahradě…

Ocenění – 1. cena za nejkrásnější knihu 11. Podzimního knižního trhu v Havlíčkově Brodě.
Tvůrčí cena obce překladatelů Jiřímu Reynkovi za překlad.
Nominace – Nejkrásnější kniha za rok 2001, Cena Magnezia Littera za nakladatelský počin.

HENRI POURRAT (1887-1959)
významný a nedoceněný francouzský spisovatel si pro svoje stěžejní dílo, na kterém pracoval desítky let, zvolil dramatický příběh, který koloval v mnoha obměnách celým francouzským královstvím, ba i za jeho hranicemi. Poměrně nesložitý příběh těžkého osudu Anny-Marie Grangeové, dívky ze statku, spolu s příběhy jejího vyhraněného bratrance Kašpara jsou Pourratovi příležitostí k práci na románové skladbě, která se mu na konec rozroste ve čtyřdílnou epopej v níž se napříč příběhem prodírá netušeně košatý a osobitý svět starého venkova, tak jak je autor ještě stihl zaznamenat z úst svědků. Pourrat neměl v tomto případě v úmyslu psát klasickou beletrii. Příteli Poulhanovi se svěřuje: „…bude to nebezpečný žánr, ani román, ani povídka, spíš jakási sága, s jinou realitou než jak ji známe z běžného románu, s realitou více naivní, důvěrnější, víc kotvící v řeči.“

ukázka
…
PROLOG

Úvozem táhne vítr a měsíc je dnešní noci
jak z leštěného stříbra, jak kdysi byl, jednou u Ambertu…
Voní kapradí a voní sena. Bude neděle, už zítra, a bude pouť!
S chlapci dnů dřevních táhnu jedličky čerstvé, nařezané,
vracím se prašnou cestou. Už se tancuje v šenku…
Co nadějí unesl hřbet větru! Ale úplňky minuly, minuly roky…
Kašpar i druzí jsou mrtvi.

Vypráví, vypráví ta babka, Marie,
sedí u okénka, záda shrbená.
Prší na řeku a tam vzadu bučina
za štěpnicí stinná jediným ptáčkem ožije..
O zločinech v lesích, na zámku,
o kouzlu, které opřádá
balvan divožínek nebo studánku,
o špásech, kterým přeje hospoda…
Nad doubravou znějí až v Ambertu zvony
v loukách při Chambonu slyšet kobzy struny…
Ruče vypít sklenku, v šunku zakrojit!
Koule rázem skácí kuželky.
Večer vyhražen je pro holky,
o těch tancovačkách slyšet musíte.
A o svatbách, kde jídlo, pití s vámi zamete.
O poutích a svátcích, o mrtvých, živých tolik je co říct:
tihle do světa šli, v těchto zas hořel cit,
co jen se navzpomínáte!

Tam je to stavení, i jasan smuteční, i kašna.
Do chmur se budilo tolikrát, do severáku a deštů,
tady při kraji hvozdu, který tolik zmodrá stínem oblaku.
Tolik vzdáleno všem, všem dnům – a čemu ještě…
Ale v nás běhá krev jadrná; provždy ji táhneme z hor,
ona je v sobě nese, jimi ťuká – v noci, když všecko spí, ona hovoří.
…

Slavný historický vesnický román je dramatickým příběhem dívky z auvergneského statku a jejího ochránce v době napoleonských válek a pádu císařství. — Vzrušená doba napoleonských válek se jen vzdáleně dotýká prostých obyvatel malých městeček a statků uprostřed auvergneských hor a lesů. kde lidé dál žijí v úzké symbióze s přírodou a věří v Boha stejně,jako v nadpřirozené bytosti.Kašpar z hor, legendární postava plná tělesné síly a odvahy, je nerozlučně spjatý s tragickým osudem rodiny své sestřenice, kterou se marně snaží ochránit před nenávistí a zlobou.Autorovi se zde podařilo skloubit lidové prvky s prvky románu, střídá velké osudy s žánrovými figurkami,pohádky,pověry a pranostiky s realistickými přírodními pasážemi a těmito prostředky mistrovsky oživuje ztracený svět malých venkovských společenství, závislých na přírodě a tradiční morálce.

Pourrat, Henri, 1887-1959
[Gaspard des montagnes. Česky]
Kašpar z hor / Henri Pourrat ; přeložil Jiří Reynek ; ilustroval François Angeli ; [doslov Tereza Horváthová]. — Havlíčkův Brod : Literární čajovna Suzanne Renaud, 2001. — 669 s. : il. ; 21 cm
ISBN 80-902231-5-X (váz.)