ŠŤASTNÝ PER

Hans Christian Andersen je známý především jako autor mnoha desítek pohádek. Ke konci života napsal idylický pohádkový příběh o Šťastném Perovi, v němž se vrátil k vlastnímu dětství a jeho snům. Perovi dal prožít – a spolu s ním ve fantazii jistě také prožíval – osud, jakého se chtěl sám jako dospívající hoch a pak už začínající autor dočkat, život slavného pěvce a hudebníka. Proto je v něm Per šťastlivcem, jemuž od samého, třeba chudého dětství nahrává náhoda i dobří lidé. Jeli Andersenův útlý román tou dětskou touhou určen a svým názvem také výmluvně předznamenán, stejně tak ho prostupuje vlídné hřejivé ovzduší a lidé, s nimiž má Per vztah důvěrného srozumění. Je to svět procítěný skrze vzpomínky z dětství a naplněným jeho bezpečně umístěným inventářem – kupeckými dvory, truhlami, punčem, mašlemi a kvetoucími štěpnicemi: a kolem je opsán magický kruh, jímž neproniknou větry ani blesky.